Historie, letectví, letadla
letecká výzbroj a osobnosti
Nakladatelství letecké
a válečné literatury
Košík - prázdný
Autor: Libor REŽŇÁK
Rok vydání: 2012
ISBN: 978-80-87567-14-2
Obálka: Jiří SOUČEK
Skladem: ne
Cena: 620,- Kč
Zařazení: Historie ČS letectva; Technika; Vojenské letectvo
Formát: 165x235, 568 stran, 620 fotografií, pevná vazba
V knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ autor Libor Režňák seznamuje čtenáře se začátky proudového létání v Československu. Popisované období vymezené roky 1950 – 1957 tvoří první etapu tohoto převratného rozvoje. Skromné začátky kořistních Me-262 střídá popis mohutné expanze leteckého výcviku mladých pilotů, vyplňujících kádrovou prázdnotu čs. letectva po nuceném odchodu zkušených válečných letců v letech 1948 - 1950. Letecký výcvik probíhal v napjaté mezinárodně politické situaci, kdy nový válečný konflikt byl veřejností očekáván s téměř stoprocentní jistotou.
Pět školních pluků cvičilo stovky nových pilotů. Katastrofy a havárie letounů C-3, C-104, C-5 a zejména S-199 ve značných počtech patřily k běžné součásti leteckého života. Popis jednotlivých událostí je doplněn archivní fotodokumentací. Převážná většina z více jak šesti stech fotografií je zveřejněna poprvé.
Letecký výcvik každého roku období 1950 – 1957 je zachycen velmi podrobně. Nechybí schémata změn organizační struktury vojenského letectva, tabulky počtů pilotů a letecké techniky, ani celková sumarizace všech vážných leteckých událostí. Kniha zachycuje počátek a postupný nárůst leteckého výcviku na proudové technice. První kroky typů Jak 23, MiG-15, MiG-17 a IL-28 na obloze ČSR nepatřily k jednoduchým.
Autor předcházejícího a do posledního kusu rozebraného titulu „Ocelový hřebec MiG-19“ ani tentokrát čtenáře nenudí. Věcně a s profesionální znalostí věci odkrývá stále zahalené skutečnosti poválečného výcviku čs. vojenského letectva.
V knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ autor Libor Režňák seznamuje čtenáře se začátky proudového létání v Československu. Popisované období vymezené roky 1950 – 1957 tvoří první etapu tohoto převratného rozvoje. Skromné začátky kořistních Me-262 střídá popis mohutné expanze leteckého výcviku mladých pilotů, vyplňujících kádrovou prázdnotu čs. letectva po nuceném odchodu zkušených válečných letců v letech 1948 - 1950.
Technická závada motoru po startu vedla ke zřícení letounu C-2 ev.č. 06 ze stavu 5. lšp Hájníky dne 31. 5. 1951. Rt. František Garaja a žák Karel Veškrna díky pohotovému jednání instruktora se zraněním přežili, letoun trupovky UL-11 byl odepsán.
Smrtí pilota ppor. Jaromíra Žofky skončil nepovolený nácvik vzdušného boje letounů C-2 ze stavu 51. lsp Plzeň.
Letoun B-33 ev. č. 47 s trupovou značkou EH-31 havaroval u obce Komořany. Osádka i letoun patřili do stavu 32. lbip Brno.
Zničením letounu S-199 trupového kódu GY-32 skončil vzlet na letišti Brno dne 18. 3. 1952. Pilot 3. slp škpt. Arnošt Lukeš byl zaskočen kombinací nechvalně známých vlastností „mezka“ a nerovnosti letištní plochy.
První katastrofa čs. letounu S-102 vznikla 19. 3. 1952. Stroj trupové značky CY-02 (v. č. 0710) se zřítil do lesa v blízkosti obce Sojovice. Letec kpt. Jan Červený zahynul. Pilot 1. lsp Č. Budějovice ve výšce 4 000 metrů nepoužil hermetizaci kabiny a přetížením v zatáčce ztratil vědomí.
Npor. Josef Hemerka přistál do ovocného sadu poblíž ostravského letiště. Po ztrátě kontroly nad motorem letounu C-104-143 jinou možnost nedostal. Letoun s „trupovkou“ MP-27 byl zrušen, drátěný plot pozemku opraven.
Dne 23. 4. přistál s vysazeným motorem M-211 do terénu letecké střelnice Dobřany por. Ladislav Kadlecovič. Letoun S-199-47 s trupovým kódem BS-35 ze stavu 18. lsp Plzeň byl v nerovném terénu zničen.
Prostřelený list vrtule donutil pilota škpt. Jána Svítka k vypnutí motoru. Přistání do členitého terénu poblíž obce Vranov na Karlovarsku pilot přežil, mezek S-199-470 s trupovou značkou NH-26 nikoli. K události došlo 29. 4. 1952 u 4. lsp Plzeň.
Jen o vlásek unikl smrti uhořením por. Jiří Smažil dne 21. 5. 1952. Důsledkem zadření ojnice motoru přerušil vzlet a havaroval. Letoun Avia S-199-494 ze stavu 18. lsp Plzeň během několika minut dočista shořel.
Přírodní živel – větrná vichřice dne 18. 6. 1952 zasáhla letiště České Budějovice. Obětí byly dva letouny. Cvičný C2B1-721 trupovky IW-29 a kurýrní K-65-152 „GE-39“. Letouny S-102 technický personál uklidil včas.
Vynucené přistání do terénu mezi snopy obilí provedl ppor. Jiří Šůcha s letounem S-102-0708 dne 22. 7. 1952. Pilot 8. lsp Plzeň hlásil vysazení motoru, který se nepodařilo opět „nahodit“.
Technologická chyba mechaniků 4. lsp Plzeň při montáži podvozkového kola vedla ke zničení spárky CS-199-515 dne 12. 8. 1952. Stroj s přeraženým trupem skončil ve šrotu, osádka por. Miloslav Myšák a a npor. Miloš Bloudek vážnějšímu zranění unikla.
Špatné konstrukční řešení letounu C-5 (Zlín-26) mělo 18. 10. 1952 na svědomí již druhou leteckou katastrofu typu. Výbuch benzinových par křídelní nádrže spojený se zaklíněným překrytem kabiny „pohřbil“ osádku 1. lšp Olomouc ppor. Ján Hriňo – čet. Antonín Blábolil.
Údajně nezkušenost pilotů npor. Richarda Fratriče a npor. Kolomana Budaye vedla k poškození letounu CS-102 dne 20. 1. 1953. Stroj ev. č. 6020 dosednul do předpolí letiště České Budějovice.
Dne 25. 3. 1953 na letecké střelnici Vysoká u Dobřan zahynul por. Rostislav Švanda. Pilot 5. lsp Plzeň nedodržel výšku vybrání zteče na pozemní cíl a letoun S-102 trupové značky „MP-12“ zachytil o vršky stromů v okolí.
Porucha vstřikovacího palivového čerpadla stála za vynuceným přistáním letounu S-199 dne 5. 4. 1953. Stíhací „GY-35“ pilotoval příslušník 3. lsp por. Václav Dvořák.
V blízkosti obce Čakovice dne 19. 5. havaroval B-33-1430. Porucha motoru M-42 vedla por. Jiřího Bláhu k provedení vynuceného přistání do terénu. Nezasunutý podvozek přivodil celkové zničení stroje
Žák 4. lšp Prostějov - Stichovice svob. Bohuslav Šolta změnil S-199-180 v učební pomůcku. Při startu dne 30. 5. 1953 neudržel směr a havaroval.
Dne 1. 4. 1954 byl v Plzni zničen dvoumístný CS-199-503. Osádka 4. lsp stranový vítr vylučovala nesprávně, stříbrný letoun „SO-65“ se převrátil na záda a byl zničen.
Z technické příčiny skončil v poli u Přerova CS-102 dne 29. 7. 1954. Stroj trupové značky KR-11 byl co nejdřív opraven a do letového parku 7. lšp opět zařazen.
Výsledek přistání roje 1. lsp dne 20. 9. 1954 v Praze Kbelích nebyl radostný. V nepříznivých povětrnostních podmínkách letoun S-102-225264 s „trupovkou“ CY-02 zničen, stroj 225247 trupového kódu „IW-16“ vážně poškozen.
Vynucené přistání do terénu letounu CS-102 trupového znaku ZF-22 dne 1. 10. 1954. Chybou instruktora došlo k uzavření přívodu paliva do motoru, stroj v. č. 142608 ze stavu 16. lsp Plzeň byl mírně poškozen.
Stíhací S-102-141311 po vynuceném přistání na Náchodsku dne 30. 6. 1955. Pilot 4. slp Pardubice po ztrátě vedoucího a orientace naštěstí přežil, stroj trupové značky DB-31 byl úplně zničen.
Poručík Bruno Weber omylem uzavřel přívod paliva do motoru a provedl vynucené přistání do terénu. K události došlo 23. 8. 1955 u 3. slp Brno. Drak letounu S-102-0610 (ZV-80) zrušen, motor odeslán do revize.
Vojenský mechanik připravuje kabiny letounu CS-102 k nástupu pilotů.
Vynucené přistání 29. 5. 1956. Letoun S-103-613661 mohl být opraven a pilot npor. František Kníže pochválen. Stroj trupového znaku VN-32 ze stavu 9. slp.
V poli obilí u Žiliny skončil S-103-523821 dne 8. 6. 1956. Pplk. Miloš Hradecký se z nezvyklé polohy v mracích včas katapultoval, mediálně slavný stroj trupové značky EP-02 byl odepsán.
Technická závada stála za vynuceným přistáním „spárky“ UTI MIG-15 u obce Vstiš na Plzeňsku. Osádka nehodu stroje trupového znaku RO-82 dne 14. 1. 1957 bez úhony přežila, křídlem byl usmrcen náhodný chodec, místní dvanáctiletý hoch.
Autor: Libor Režňák
Rok vydání: 2008
ISBN: 978-80-86808-45-1
Skladem: ne
Cena: 450,- Kč
Autor: Libor REŽŇÁK
Rok vydání: 2017
ISBN: 978-80-7573-012-1
Skladem: ano
Cena: 650,- Kč